Dne 4.11.2025 děti z 1., 2. a 3.třídy navštívily představení Písničkový kolotoč, které se konalo v MKZ Uničov. Pan hudebník z Karlových Varů, krásného lázeňského města v Čechách, byl našim průvodcem celým pořadem. Zpívali jsme moderní písničky za doprovodu kytary, zároveň jsme si zopakovali pojmy, které s hudbou a písničkou souvisí (např. co je to text, o čem písničky jsou, jak je dělíme). Také nám vysvětlil, co je to notová osnova. Na závěr jsme zhodnotili, jaké písničky se nám líbí, jaké ne a DJ Jimmy nám předvedl, jak umí měnit hlas. Dětem se představení opravdu moc líbilo a panu hudebníkovi poděkovaly velkým potleskem.
Po roce se naši žáci znovu zúčastnili tradičního závodu v přespolním běhu Medlovský cross, který se letos konal 23. října 2025. Tento oblíbený závod přilákal běžce z osmi škol z Uničova a okolí, kteří si poměřili síly na náročných tratích v krásném, ale kopcovitém terénu.
Letošní 21. ročník závodu opět prověřil sílu, vytrvalost i odhodlání všech soutěžících. Běželo se na tratích dlouhých od 1500 do 2500 metrů, podle věkových kategorií. Konkurence byla silná, ale naši reprezentanti se v ní rozhodně neztratili – naopak, ukázali výborné sportovní výkony a bojovného ducha.
Výsledky našich žáků: Mladší dívky (1500 m): Šenková J., Heinzová N., Tillová E. Mladší chlapci (2000 m): Vychodil J., Ryšánek J., Menšík M. Z. Starší dívky (2000 m): Šalamounová A. (2. místo), Vaňková B. (9. místo) Starší chlapci (2500 m): Dorofejev M., Vlček O. (1. místo), Straka M.
Díky skvělým individuálním výkonům obsadila naše škola celkové 6. místo.
Počasí nám přálo a atmosféra závodu byla výborná – plná napětí, podpory i radosti z pohybu. Všem našim sportovcům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a těšíme se, až si to příští rok opět zopakujeme!
V naší škole se opět vyučovalo netradičně, a to v pátek 24. 10., kdy jsme oslavovali svátek Den stromů. Téma, zaměřené na naše přírodní bohatství, se prolínalo všemi předměty již celý týden a jeho vyvrcholení proběhlo poslední den, těsně před podzimními prázdninami.
Děti z 1. a 2. třídy se nejprve zúčastnily poutavé besedy s p. Maitnerem o přírodě, lese a myslivosti. Mohly si zblízka prohlédnout různé přírodniny, parohy, kůže šelem a poslechnout si, jak zní myslivecké vábničky. Tímto p. Maitnerovi děkujeme za obohacující přednášku a možnost nahlédnout do světa myslivosti. Poté se prvňáci a druháci vydali ven, kde je čekaly hravé úkoly s tematikou stromů. I když jim počasí moc nepřálo, úkoly vyluštili a splnili všichni.
Starší žáci ze 3., 4. a 5. třídy pracovali společně na „Stromu přání“, tvořili rčení o stromech, luštili kvíz s tajenkou, skládali puzzle a pexetrio, soutěžili, poznávali i objevovali svět přírody z různých úhlů pohledu.
Žáci 2. stupně byli rozděleni napříč ročníky na pět smíšených skupin, ve kterých chodili po stanovištích a plnili nejrůznější úkoly, skládali lapbooky, zhlédli dokument o rekordech v říši stromů, relaxovali za zvuků lesa atd. Závěr a vrchol projektového dne byla společná aktivita v tělocvičně - zábavná a zároveň naučná hra o stromech.
Celý den se nesl v příjemné atmosféře, děti se nejen bavily, ale také spolupracovaly a dozvěděly se mnoho nového o stromech a jejich významu pro náš život.
Starší žáci naší školy měli možnost ve dnech 1. a 2. října navštívit vlak československých legií, který se téměř na celý týden zastavil v Uničově. Osmáci v čele s paní učitelkou Pikovou a deváťáci s třídní učitelkou Chudou na nic nečekali a autobusem se přepravili na zajímavou exkurzi na vlakové nádraží v Uničově. Ve vlaku žáci zhlédli film o těžkém putování československých legionářů v letech 1918 – 1920 po Transsibiřské magistrále napříč Ruskem, bylo možno si také prohlédnout a vyfotit zajímavé exponáty v poštovním, zdravotním, jídelním, obrněném či velitelském voze. Přednáška mužů oblečených do starých legionářských stejnokrojů byla velmi poutavá, milovníci historie mohou prohlídky využít až do neděle 5. října.
Kdo říká, že dobrodružství je jen v knížkách, ten s námi zjevně ještě nešel Stezku Českem! My jsme si totiž ukrojili pořádný kus cesty – a to rovnou v Krkonoších. Vyrazili jsme do hor s batohy na zádech a velkým odhodláním. První zastávka naší výpravy nebyla hned v horách, ale v Harrachově, v unikátní sklárně, kde jsme viděli, jak se z obyčejného žhavého kusu hmoty rodí křehká krása. Následující den už ale hurá do přírody! Naším cílem byly Brádlerovy boudy – jedny z nejstarších originálních historických dřevěnic, klenot v srdci Krkonoš. Počasí nám hrálo do karet – obloha místy modrá, slunce sem tam vykouklo a my směle šlapali kamenitou pěšinou. Tundrový ráz krajiny nám naznačil, že tady už začínají být hory opravdové. Hořce kvetly, Mumlavské vodopády hučely, pramen Labe nám připomněl, odkud se rodí ta „velká česká řeka“ a ty výhledy… Večer nás na „Brádlerkách“ čekala třešnička na dortu – detektivní přednáška ochranáře z KRNAPu. A kdo neví, proč je KRNAP právě v Krkonoších, ať se příště přidá!
Další den se změnil v test odolnosti. Počasí nám totiž připravilo pořádnou výzvu. Mlha, vítr ze všech stran a déšť, který vypadal, že snad nikdy neskončí. Původní plán – přes hřeben – vzal za své, museli jsme dolů údolím. Nezalekli jsme se však a v podvečer statečně dorazili k Dvorské boudě, kde jsme konečně našli zasloužené útočiště.
Poslední den jsme se vydali pokořit český Everest. Šerpové ze Šumvaldu a Břevence nasadili tempo a my stoupali odhodlaně vzhůru. Mlhová peřina nás objímala celou cestu – výhledy nula, zato atmosféra sto procent! Dokonce i endemický druh tetřívka obecného nám přidal pár tónů do tajemné kulisy našeho posledního výstupu cestou rašelinišť a vřesovišť. Dorazili jsme na vrchol. Mlha stále zakrývala výhled, naše společná radost ze zdolané Sněžky nás ovšem neopouštěla. Dolů nás pak bezpečně svezla lanovka do Pece pod Sněžkou, odkud jsme zamířili směrem k domovině.
Děti nám dokázaly, že mají srdce a nohy dobrodruhů. Naše putování zvládly skvěle, přímo hrdinsky. Rodičům dětí velice děkujeme, že jim umožnili tuto cestu zažít a prožít. Nesmírně si vážíme také podpory, která nás hnala kupředu. Překonali jsme sami sebe, společně jsme se zasmáli, zmokli, zpotili – a hlavně si vytvořili vzpomínky, které nám zůstanou déle než stopa v horském blátě.
