Oslavy na základní škole

Oslavy stoletého výročí vzniku Československé republiky v naší škole začaly už v půlce října výzdobou oken, chodeb a tříd v barvách trikolory. 18. října odstartovala týdenní celoškolní soutěž „Co víš o vzniku Československé republiky“. Žáci si museli každý den opsat novou otázku a doma na ni sami nebo  s pomocí dospělých zjišťovat odpověď. Otázky typu kdo byl naším prvním prezidentem, jeho oblíbená píseň či zvíře by nám dospělým nedaly mnoho práce, ale pro takového druháčka je to doba stejně vzdálená jako pravěk. Do soutěže se zapojilo téměř sto dětí a tak snaživě, že si všichni zasloužili sladkou odměnu.
 Ta přišla spolu s vyvrcholením oslav v pátek 26. října, kdy se celá škola proměnila. Po chodbách prvního stupně chodily paní učitelky v dobových šatech, děti se mohly posadit do starých dřevěných škamen, zkusily psát inkoustem, zjistily jak vypadala rákoska, prohlédly si prvorepublikové učebnice, knihy a další učební pomůcky. Na druhém stupni si žáci v každé třídě uspořádali výstavku dobových předmětů denní potřeby, které jim svěřili rodiče a prarodiče z rodinných archivů, nebo ochutnali dobroty podle starých receptů.Během dne pak každou třídu navštívil sám Tomáš Garrigue Masaryk se sým doprovodem alias žáky deváté třídy, kteří ve zkratce děti seznámili s naší slavnou minulostí.Před polednem se pak všichni ze školy přesunuli před obecní úřad, kde oslavy pokračovaly dalšími akcemi. Zástupci z každé třídy spolu s panem starostou a panem ředitelem položili květiny na hrob padlým vojákům první světové války. Poté se průvodem v čele s prapory republiky a obce všichni přesunuli do prostoru mezi farou a pavilonem druhého stupně, kde se konal závěrečný akt našich oslav – sázení lípy, symbolu české státnosti. Byl to velmi slavnostní okamžik, podpořený recitací a zpěvem státní hymny, při němž se srdce vlastence muselo chvět dojetím. Kéž si všechny děti za padesát let mohou u vzrostlého stromu říct: „A já u toho byl, když se sázela…..“                                                                                                                                            
Mgr. Vladimíra Piková